ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY:

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý...

Jak uzdravit svou duši skrze umění: Inspirativní příběh Barbory Štefkové

V dnešní uspěchané době se často ztrácíme v toxických vztazích, závislostech a nesplněných očekáváních. Ale co když existuje způsob, jak objevit ztracené části sebe sama, uzdravit se a vytvořit si život, který si skutečně zasloužíme? Barbora Štefková, talentovaná architektka a malířka, si touto cestou prošla – a její příběh je inspirací pro nás všechny.

Z ghetta ke hvězdám: Neuvěřitelný příběh Daniela Diamanta

Daniel Diamant se již dlouho objevuje na svých sociálních sítích, které dnes čítají kolem 180tisíc fanoušků a je známý nejen svým srdceryvným životním příběhem plným zoufalství a zklamání, ale hlavně pevným odhodláním se nevzdávat a jít vždy dál. Už jako mladý čelil Daniel složitým životním situacím, včetně šikany a životních tragédií jako například brzká smrt jeho sestry, které ho poznamenaly a...

Tyto 4 knihy mi změnily život. Znáte je?

Věřím, že každý člověk má v životě na výběr. Ti odvážnější jsou tady, aby si prožili svůj osobní příběh, naproti tomu lidé ovládáni strachem žijí v utrpení. Můj příběh začal i díky těmto knihám.

Zhruba před deseti lety jsem si uvědomil potřebu žít jiný život. Takový život, který bude prožitý v odvaze a lásce. Okolnosti napomohly tomu, že jsem se z jihu Moravy přestěhoval k Praze. Nadšení vyprchalo, když jsem se po dvou měsících ocitl na ubytovně.

Sám, bez přátel a bez rodiny. Vyčerpaný, láskou zklamaný a s jizvou na srdci. Pokládal jsem si otázku: Co teď? Odjet zpět na Moravu nebo posbírat zbytky hrdosti a zůstat s nadějí, že vše, co se děje, má svůj důvod, jenž je mně zatím neznámý? Nakonec jsem díky práci zůstal.

Čas plynul, věci se daly do pohybu příjemným směrem a do rukou se mi dostalo několik knih o seberozvoji. Myšlenky z nich začaly můj život proměňovat k životu smysluplnějšímu, radostnějšímu a daleko lepšímu.

1. Kniha: Poznej svůj cíl od české spisovatelky Zdeňky Jordánové

Kniha vypráví o životních souvislostech a upozorňuje na základní úkol každého člověka – projevit se ve své pravé podstatě. Poukazuje na to, že každý z nás je jedinečná a nádherná bytost se svým vlastním a unikátním cílem života. I díky této knize nastalo mé velké procitnutí. Přišel jsem na to, že ten, kdo se dívá ven, spí. Naopak ten, kdo se dívá dovnitř (do sebe), se probouzí. A já jsem chtěl vědět víc. Poznat, kdo vlastně jsem a jaký je můj životní úkol.

2. Kniha: Alchymista od Paola Coelha

Kniha v podstatě vypráví o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem. Zároveň skrze příběh vybízí čtenáře i k naplnění vlastního osudu a navádí na poznání posvátnosti světa, ve kterém žijeme. Rovněž obeznamuje čtenáře o tom, že na cestě za oním pokladem je třeba překonat plno zkoušek a zažít velkou spoustu důležitých setkání s jinými lidmi. Také je třeba dbát na znamení, která k nám promlouvají, a to s neustálou trpělivostí a odvahou.

Nejen v této knize, ale i v jiných Paolo pojímá vše duchovně. Jeho myšlenka v alchymistovi je prostá. Věří, že každý člověk na světě má své poslání a svůj cíl. Ale ten člověk toho svého poslání a cíle dosáhne jen tehdy, když se probudí a jde svou vlastní cestou. Naproti tomu člověk, který jde s davem, tak svého cíle nikdy nedosáhne.

3. Kniha: Svět bez hranic od Joa Vitaleho

Z této knihy jsem se primárně naučil, že žádné hranice možného nejsou. Hranice, které máme si stanovujeme sami – pouze svým myšlením. Nejčastější hranice, které si sami děláme jsou například věty typu „Tohle nikdy nedokážu.“ nebo „Milion? To je hodně peněz.“. Pokud si třeba tyto dvě věty myslíme, tak to (ať už je to cokoliv) opravdu nedokážeme a milion pro nás bude opravdu nedosažitelný finanční příjem. Přitom je to jen konstrukt naší mysli, kterému jsme uvěřili.

Také jsem si z knihy odnesl svou oblíbenou metodu Ho’oponopono. Jde v ní o čtyři slova nebo sousloví, které začneme smysluplně zavádět do běžné konverzace. Tato slova jsou: Miluji tě, omlouvám se, prosím odpusť mi a děkuji. Když jsem začal aplikovat tato sousloví do běžné mluvy, tak se mi začaly dít hodně příjemné věci. Hlavně se mi zlepšily vztahy v rodině a s blízkými lidmi.

4. Kniha: Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize

Don Migel Ruiz v knize uvádí zdroje omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou k zbytečnému utrpení. Čtyři dohody z knihy jsou v podstatě čtyři rady do života, založené na staré toltécké moudrosti. Ve chvíli, kdy se dovedeme čtyřmi radami neboli dohodami z knihy řídit, tak dokážeme rychle proměnit náš život v nový prožitek svobody, opravdového štěstí a lásky.

Nejdůležitějšími dohodami se pro mne staly primárně dvě. A to nebrat si věci osobně a nehřešit slovem.

Co bylo dál?

Knih jsem přečetl nakonec mnohem více. A tím má práce samozřejmě neskončila. Na řadu také přišly terapie, díky kterým jsem se zbavoval velkých vnitřních bloků a přesvědčení. Nakonec, po mnoha sezeních jsem začal přijímat zodpovědnost za sebe, své zdraví i vše, co se kolem mě děje.

Jaké jsou výsledky?

Úspěch investice času a práce na sobě na sebe nenechá dlouho čekat. Roste sebevědomí a sebehodnota. Přichází finanční hojnost a dokonce je možné pociťovat zlepšené zdraví. Celý proces přináší ovoce nejen do vztahu se sebou samými, ale i s partnery a dětmi, do kterých jsme si doposud projektovali naše zranění z dětství.

A to vše za to opravdu stojí.

Autor: Patrik Němec
Foto: Pixabay.com

Čtěte také

Touha po dokonalosti je ve skutečnosti nepřijetí sebe sama

V dnešní době, kdy jsou sociální sítě plné upravených...

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý...

Moře, jako klíč zklidnění duše a nalezení vnitřní harmonie

Moře. Jen pouhé vyslovení tohoto slova vyvolává v mysli obrazy nekonečné modré hladiny, šumění vln, či vůni slaného vzduchu. Moře je nejen místem odpočinku, ale i hlubokého zklidnění pro naši duši a nalezení svého vlastního já.

Proč soudit, když můžeme milovat

Každý z nás touží někam patřit. Cítit bezpečí, přijetí a sounáležitost. Proto si často hledáme spřízněné duše, které sdílejí podobná pravidla, hodnoty, a dokonce i způsob oblékání či vyjadřování. Je to přirozené – jako lidé hledáme své místo v životě. Ale někdy mám pocit, že tato potřeba nás může vzdálit od naší skutečné autenticity a zároveň nás nutit soudit ty, kteří jsou jiní, než my.

Touha po dokonalosti je ve skutečnosti nepřijetí sebe sama

V dnešní době, kdy jsou sociální sítě plné upravených fotografií a perfektně zinscenovaných okamžiků, se mnozí z nás potýkají s pocitem, že nejsme dost...

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý rok vracejí, aby nám připomněly, co je v životě skutečně důležité. Přestože nás obklopují nedodělané...

Moře, jako klíč zklidnění duše a nalezení vnitřní harmonie

Moře. Jen pouhé vyslovení tohoto slova vyvolává v mysli obrazy nekonečné modré hladiny, šumění vln, či vůni slaného vzduchu. Moře je nejen místem odpočinku, ale i hlubokého zklidnění pro naši duši a nalezení svého vlastního já.