Velká spousta lidí má svůj sen. Sní třeba o tom, co by v životě chtěli dělat nebo kým by chtěli být. Někteří o svých snech jen sní, jiní na své sny časem zapomenou a nechají se strhnout běžným životem. Jsou mezi námi ale i takoví, kteří věří, že jejich sen je jasným ukazatelem toho, jakým směrem se mají v životě ubírat. Tito lidé se většinou rozhodnou si svůj sen splnit a dělají vše proto, aby se jim to povedlo. Jedním z nich je i Marek Michalec. Cestovatel, redaktor, letec a člověk s otevřenou hlavou i srdcem.
Na rozhovor s Markem jsem se těšila velmi dlouho. Marka znám osobně a je to člověk, který si plní svůj sen s trpělivostí a pokorou postupně již několik let. Jeho příběh začíná velkým snem, který se kdysi jevil jako nesplnitelný. Dnes je tento zdánlivě nesplnitelný sen součástí jeho každodenního života.
Marku já tě zdravím. Pověz prosím našim čtenářům co dnes děláš.
Ahoj Veru. V tuto chvíli se primárně zaměřuji na vytváření skupinových zájedů do Spojených arabských emirátů. Skupinové zájezdy pořádáme s mou úžasnou kolegyní Janou trochu jinou formou, než na jakou jsou češi zvyklí. S celou skupinou účastníků zájezdu totiž po celou dobu zájezdu jsme. Vyzvedneme si je na letišti v ČR, letíme s nimi letadlem a emirátech je doprovázíme téměř na každém kroku. Nakonec se s nimi rozloučíme opět až v České republice. Po úspěchu, který jsme od našich cestovatelů sklidili plánujeme začít vytvářet skupinové zájezdy i do dalších zemí Perského zálivu, jako je Bahrajn, Kuvajt, Omán i Saudskou Arábii. To vše byl kdysi můj sen, který dnes žiju.
To, že doprovázíte cestovatele téměř na každém kroku při cestování do Emirátů je opravdu vyjímečné. Proč myslíš, že právě tohle lidé ocení?
Lidé mají často strach z různých nástrah, které cestování do emirátů přináší. Těch obav mají hodně. Třeba se lidé bojí, že se při cestování ztratí. Hlavně v Dubaji mají strach z letiště, že se tam nevyznají. Dále třeba ženy se obávají samy cestovat do emirátů. Těch obav je samozřejmě více. Takže lidé u nás nacházejí tu jistotu, že se o ně někdo postará a případné problémy vyřeší. A my tam pro ně opravdu jsme. Od začátku až do konce. Pomáháme jim se vším, co je třeba.
Než jsi svůj sen proměnil do téhle podoby, tak to určitě trvalo. Můžeš mi svou cestu za pořádáním zájezdů do Emirátů popsat od začátku? Kdy u tebe vůbec vznikla touha poznávat tento kout světa?
Určitě. V roce 2007 jsem byl na praxi v cestovní agentuře, která prodávala klasické zájezdy do zahraničí. Chorvatsko, Bulharsko, atp. Právě v tom roce zažívaly Emiráty obrovský bum. Majitelka cestovní agentury, kde jsem měl praxi mi tehdy řekla, abych se právě Emirátům věnoval. Byl jsem zklamaný, protože jsem miloval Turecko. Ptal jsem se jí proč zrovna ty emiráty? Říkal jsem jí, že tam nic není. Jen poušť a mrakodrapy. No, ale i přes to, že se mi to nelíbilo, tak jsem se tomu věnovat musel. Začal jse jezdit na různá školení na téma emirátů a snažil jsem se o nich dozvědět co nejvíce. Nakonec jsem tam v tom roce i vycestoval. A když jsem tam přijel, tak… (zasněný pohled). Ten pocit, co jsem prožil, když jsem to tam uviděl na vlastní oči. Je to až nepopsatelné, jak mě tato země uchvátila hned na první pohled. Okamžitě jsem se tam cítil jako doma. Připadalo mi, že jsem tam už někdy byl. Přitom jsem tam byl poprvé. Postupem času jsem začal poznávat jednotlivé emiráty. Abu Dhabi, Sharjah, a další. Prostě jsem si to tam úplně zamiloval.
Takže takhle propukla tvá láska k emirátům. Ze začátku odpor a nakonec to byl významný milník ve tvém životě. Co se dělo dále?
Jak rostl zájem o cestování do emirátů, tak se rozjížděla i jejich propagace. Všude ukazovali jen Dubaj, mrakodrapy a poušť. A to se mi vůbec nelíbilo. Strašně mi to vadilo. Znal jsem emiráty jinak. V mých očích tam byli úžasní lidé, perfektní kuchyně, zamiloval jsem si i jejich kulturu. Tak jsem se rozhodl, že chci lidem ukazovat emiráty mýma očima. Tak jsem si „z prdele“ založil instagram @weloveemirates . Začal jsem tam přidávat fotografie emirátů z míst, jaká lidi neznají. Přírodu, oázy i architekturu takovou, jakou v propagačních materiálech cestovních kanceláří nenajdete. To vše jsem založil v obyváku na gauči v Karviné, odkud pocházím. Po třech letech jsem na @weloveemirates získal nějakých tisíc sledujících. A potom se to zlomilo a začalo to šíleně rychle narůstat. Třeba tisíc lidí týdně, a tak. Pak se mě lidé začali ptát co mají v Emirátech navštívit. Dokonce mi začali psát i místní lidé a ptali se mě na radu. To mi dělalo obrovskou radost, takže jsem jim rád radil. Postupně jsem takhle začal dostávat kontakty do jednotlivých firem i hotelů v emirátech. Tak takhle nějak se to rozjelo. Jak říkám, všechno to chce trpělivost a čas. I ty skupinové zájezdy jsme začali s Janou plánovat v roce 2019 lety a první zájezd jsme zrealizovali až v prosinci 2021. A zase. Začalo to tak, že jsme vytvořili skupinu na Facebooku, která má teď asi 3000 členů. V prosinci jsme tam vyvěsili první zájezd a do dvou dnů byl úplě plný.
Vnímáš to tedy tak, že se ti splnil sen?
Ano. Splnil se mi sen nebo se mi stále plní sen. Těch snů mám strašně moc. Je to o neustálé píli a chuti si své sny plnit. Já jsem toho názoru, že pokud to člověk dělá srdcem, a to co dělá opravdu miluje a jde si za tím, tak se mu to splní. Nesmí to ale zůstat jen u toho snění, člověk tomu musí jít naproti svými činy a nepolevit ve své víře. A je jedno, jaký sen to je. Jestli člověk vymýšlí zájezdy a nebo třeba skládá nábytek. Když to dělá srdcem a ta činnost ho opravdu nabíjí a miluje ji, tak se mu to splní. Protože do toho dá veškerou svou energii a ono se to pak zhmotní. Já to mám takhle s emirátama. Jsem totálně zaslepený láskou k této zemi přes 15 let.
Vnímám to stejně, takže můžu jen souhlasit. Ještě mi pověz, jaké to je starat se o Instagram @weloveemirates? Vím, že se o něj staráš téměř denně a ty první tři roky to bylo s minimální odezvou. To muselo být těžké na psychiku i výdrž. Tři roky se o něco tak pečlivě starat bez nějaké větší odezvy.
No já jsem ze začátku byl hlavně odpůrce sociálních sítí, obzvláště Instagramu. Můj první Instagram byl právě na ty emiráty. Ze začátku to bylo opravdu těžké, protože jsem nevěděl jak mám přispívat, ani kolik příspěvků přidávat. Neznal jsem žádná pravidla ohledně přispívání. Pak jsem na to začal postupně přicházet a tím, že přicházely i odezvy od lidí po celém světě, tak mě to začalo bavit. Takže jsem to ze startu bral jen jako koníček a relax po práci.
Byly tam i nějaké další překážky?
Samozřejmě. Byli kolem mne lidé, kteří mi říkali, že s tím bude velký problém. Důvod byl prý ten, že jsem jen obyčený člověk z Ostravska. Podle nich nebylo možné, aby takový člověk měl tisíce sledující v emirátech nebo ve světě. Já jsem to nějak neřešil a jel jsem si dál to svoje. No a stalo se. Teď máme skoro 80 tisíc sledujících. A ano, lidé z celého světa nakonec sledují práci obyčejného člověka z Ostravska (smích).
To je úžasné. Tady jde jasně vidět, jak je důležité nepolevit a jet si dál to svoje. Jaký je tvůj další sen?
Co se týká krátkodobých snů, tak za chvíli budeme spouštět webové stránky We love Emirates, kde budou k dispozici itineřáře a VIP služby pro klienty, kteří chtějí zájezd do Emirátů na míru. Píšu také e-book, který nebude jen klasickým průvodcem, ale lidé se v něm dočtou také o místních lidech, kuchyni, kultuře. Dalším snem je rozšíření portfolia zájezdů do dalších zemí Perského zálivu, jak jsem zmiňoval na začátku. Hodně mě láká Saudská Arábie, protože právě začala rozjíždět cestovní ruch. Lidé k ní zatím nejsou moc otevření, mají strach. Já sám jsem toto v praxi už zažil, když se rozjížděl Omán. Tehdy lidé měli podobný strach a dnes je Omán velmi pro cestovatele velmi populární. Takže věřím, že Saudská Arábie nakonec taky „pojede“.
Když si něco přeješ a dáváš si své cíle ke splnění svých snů, používáš časové rozmezí? Do kdy by se tvůj sen měl splnit?
Ano. Já si dávám časové období do kdy by se měla daná věc zrealizovat. V některých případech to vyjde a jindy ne. Když to kdysi nevyšlo, tak mi to bylo líto, ale časem jsem přišel na to, že to jsou momenty, kdy zasáhne osud. Každá věc má totiž svůj čas a přijde vždy v tu nejlepší možnou chvíli. Ale v tu danou chvíli, kdy ta věc nepřichází si tohle musíme uvědomit a být trpěliví. Některé věci totiž potřebují více času než si myslíme. Takže ano, plánuji, stále sním a představuji si výsledky své práce. Zároveň ale zůstávám pokorný a trpělivý vůči osudu i správnému načasování.
K propagaci emirátů používáš fotografie i videa místních kreativců, se kterými spolupracuješ. Většina těchto lidí tě vnímá jako uznávaného člověka, protože jim díky zveřejnění jejich práce pomáháš i s jejich vlastní propagací. Spolupracoval jsi takto i s někým známým u nás v ČR?
Před pár lety jsem se poznal s uznávaným producentem a písničkářem RedOne, který spolupracuje např. i s Lady Gaga a dalšími známými umělci. Nějak se z nás stali přátelé a jsme spolu v kontaktu. A právě nedávno jsem řešil video na připravované webové stránky. Sehnal jsem si tedy místní filmaře, kteří mi to video natočí. Akorát jsem nevěděl, jakou hudbu použít pro podklad. Právě tohle jsem řešil s RedOnem a on mi nabídl, že mi k tomu videu poskytne licenci na jeho hudbu. Tak jsem řekl ano! Je to pro mně obrovská čest a moc za to děkuju.
Wow. To zní až neuvěřitelně, když mi tohle vyprávíš. Jak kdysi obyčejný kluk z Karviné dnes spolupracuje s takto významným umělcem. Je to úžasné. Přitom to na tobě nejde vůbec poznat. Možná působíš lehce namyšleně, ale hned když začneš mluvit, tak ta iluze zmizí. Proto se musím zeptat. Když se s tebou bavím, tak z tebe cítím absolutní pokoru k životu a klid. Kde se to v tobě bere?
(Smích). On život člověka naučí, co je třeba. Já sám jsem si v tom svém životě už párkrát sáhl opravdu na dno. Ostravsky řečeno „nabil jsem si pořádně hubu“. Několikrát. Vždycky když se tohle člověku stane a on se nevzdá a jde v životě dál, tak vnitřně vyroste výš než kde byl doposud. Právě tohle mu dodá tu pokoru, protože ví, že kdykoliv může padnout znova.
Podle mě je důležité v životě padnout na dno. Říkám tomu škola pádu. Právě tato škola nás učí těm nejdůležitějším hodnotám. Hlavně vděčnosti a pokoře.
Marek Michalec
Autor: Veronika Soleil
Foto: Ing. Marek Michalec