ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY:

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý...

Jak uzdravit svou duši skrze umění: Inspirativní příběh Barbory Štefkové

V dnešní uspěchané době se často ztrácíme v toxických vztazích, závislostech a nesplněných očekáváních. Ale co když existuje způsob, jak objevit ztracené části sebe sama, uzdravit se a vytvořit si život, který si skutečně zasloužíme? Barbora Štefková, talentovaná architektka a malířka, si touto cestou prošla – a její příběh je inspirací pro nás všechny.

Z ghetta ke hvězdám: Neuvěřitelný příběh Daniela Diamanta

Daniel Diamant se již dlouho objevuje na svých sociálních sítích, které dnes čítají kolem 180tisíc fanoušků a je známý nejen svým srdceryvným životním příběhem plným zoufalství a zklamání, ale hlavně pevným odhodláním se nevzdávat a jít vždy dál. Už jako mladý čelil Daniel složitým životním situacím, včetně šikany a životních tragédií jako například brzká smrt jeho sestry, které ho poznamenaly a...

Inspirace nebo iluze? Jak si vybírat obsah na sociálních sítích

Svět sociálních sítí je plný specialistů, kteří radí lidem v nespočtu oborů. Má tento dnešní fenomén opravdu potenciál pro zlepšení světa?  Anebo ve světě sociálních sítí řádí podvodníci?

Rad jak lépe vést svůj život, jak naslouchat své intuici nebo třeba jak si poradit s chlapem v posteli. Tato témata a mnohá další určitě ze sociálních sítí dobře známe.

„Na Instagramu mám účet od roku 2017 a ten Instagram, který si pamatuji z té doby není tím Instagramem, který se z něj stal dnes. Pamatuji si, že pro mě Instagram znamenal ze začátku hlavně vhled do života Anie Songe, která mě naprosto okouzlila svým vílovským způsobem života a sluníčkářským pohledem na svět. Dnes jsou influenceři a zdánlivě krásní lidé snad všude, kam se na Instagramu podíváme, až z toho jde jednomu hlava kolem.“ – Veronika Soleil, redaktorka

Propaguje se vše. Od zkrášlujících prostředků, až po různé životní filosofie. Také se často setkáváme s obory podnikání, o kterých jsme dosud neslyšeli. Často ze všech těch fotek a videí můžeme nabýt pocitu, že je vše zalité sluncem.

Velká spousta přispěvatelů se zdá být chytřejší, než jsme my sami a velká spousta z nich nám také radí, jak vlastně máme nakládat se svým životem.

Má to i negativní dopad

Nejeden psycholog pomáhá lidem z depresí, za které často mohou právě sociální sítě. Právě vhled do zdánlivě dokonalých životů jiných lidí je může způsobit. Na sociálních sítích se totiž přispěvatelé mohou zdát být dokonalejší, moudřejší i úspěšnější než jsme my sami. Právě díky tomu můžeme třeba nabýt pocitu, že všichni jezdí na dovolené nebo třeba mají partnera a rodinu.

Pokud v tu chvíli, kdy toto vidíme třeba sedíme doma bez práce poté, co nás opustila partnerka i s dětmi, tak můžeme mít zaděláno na pocit studu a méněcennosti před okolním světem. No a právě toto nám může způsobit pěknou paseku v psychice. Pocit že všem se daří a zrovna nám ne.

Co s tím?

Primárně je dobré mít stále na paměti, že to, co vidíme na sociálních sítích je to, co přispavatelé chtějí, abychom viděli. Né každý se chce chlubit tím, že měl ráno průjem a nebo mu není nejlépe. Samozřejmě najdeme i velkou spoustu autentických tvůrců, kteří se s tím “nemažou” a sdílí i černé stránky svého života. A to je moc dobře. Protože zdánlivá iluze o tom, jak jsou dny stále zalité sluncem je totiž opravdu jen iluzí a každý, včetně těch nejpozitivnějších lidí také zažívají propady nálady nebo třeba nezaplacené účty. Dokonce i pocity zmaru. Opravdu! Při brouzdání sociálními sítěmi je dobré si toto neustále uvědomovat. 

A jak si vybrat v té záplavě obsahu?

Je dobré mít na paměti, že každý tvůrce přináší světu něco jiného. Myšlenky každého přispěvatele jsou pro jinou skupinu lidí. To znamená, že bychom si měli vybírat autory podle intuice, pocitu. Věnovat pozornost těm, kteří s námi “rezonují”, jsou nám sympatičtí a informace, které sdílí pro nás osobně mají nějakou hodnotu. Naopak bychom se měli vyhnout těm, kteří nás svým obsahem nějak vyvádějí z míry a konzumace jejich obsahu nám způsobuje negativní pocity.

Nezapomenout bychom také měli na kritické uvažování a schopnost ověřování si informací z relevantních zdrojů a knih.

Autor: Veronika Soleil, redaktorka
Foto: Pixabay.com

Čtěte také

Touha po dokonalosti je ve skutečnosti nepřijetí sebe sama

V dnešní době, kdy jsou sociální sítě plné upravených...

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý...

Moře, jako klíč zklidnění duše a nalezení vnitřní harmonie

Moře. Jen pouhé vyslovení tohoto slova vyvolává v mysli obrazy nekonečné modré hladiny, šumění vln, či vůni slaného vzduchu. Moře je nejen místem odpočinku, ale i hlubokého zklidnění pro naši duši a nalezení svého vlastního já.

Proč soudit, když můžeme milovat

Každý z nás touží někam patřit. Cítit bezpečí, přijetí a sounáležitost. Proto si často hledáme spřízněné duše, které sdílejí podobná pravidla, hodnoty, a dokonce i způsob oblékání či vyjadřování. Je to přirozené – jako lidé hledáme své místo v životě. Ale někdy mám pocit, že tato potřeba nás může vzdálit od naší skutečné autenticity a zároveň nás nutit soudit ty, kteří jsou jiní, než my.

Touha po dokonalosti je ve skutečnosti nepřijetí sebe sama

V dnešní době, kdy jsou sociální sítě plné upravených fotografií a perfektně zinscenovaných okamžiků, se mnozí z nás potýkají s pocitem, že nejsme dost...

Vánoce, čas ticha a vděčnosti

Vánoce, ty slavnostní dny světel a ticha, se každý rok vracejí, aby nám připomněly, co je v životě skutečně důležité. Přestože nás obklopují nedodělané...

Moře, jako klíč zklidnění duše a nalezení vnitřní harmonie

Moře. Jen pouhé vyslovení tohoto slova vyvolává v mysli obrazy nekonečné modré hladiny, šumění vln, či vůni slaného vzduchu. Moře je nejen místem odpočinku, ale i hlubokého zklidnění pro naši duši a nalezení svého vlastního já.