Mnoho z nás si myslí, že je člověk šťastnější, pokud ve svém životě vlastní co nejvíce věcí. Například byt, auto, televize a dobře placená práce by nás měla přivést ke štěstí. Je to ale opravdu tak?
Možná to znáte. Společnost a třeba i rodina nás vede k tomu, aby náš život byl naplněn výše zmíněným štěstím. Neustále slyšíme od okolí, že je nutné pilně studovat, najít si hodnotnou práci a samozřejmě vydělávat peníze.
Byť uvedené rady jsou myšleny v dobrém, tyto kroky nás následně mohou vést k životu v porovnáváni se s ostatními. Začneme se honit za dalším majetkem a srovnávat se s kamarády. Předháníme se o to, kdo má lepší televizi nebo kdo z nás strávil luxusnější dovolenou.
Tyto postupy nás vedou ale k mylné představě o tom, že hmatatelné věcí nám nabudí delší pocit štěstí. Přece zmíněná televize nám bude přinášet radost několik let, přičemž třeba pobyt u moře nám za týden skončí a my se budeme muset vrátit do starých kolejí.
Naštěstí se poslední dobou začíná čím dál více diskutovat o tom, že takové nastavení mysli není až tak optimální. Na povrch se dostává skutečnost, že právě zážitky jsou to, co lidem přináší dlouhodobý pocit štěstí. Jsou to všechny prožitky, které v nás zanechají určitou stopu. Ať už se jedná o cestování, meditaci, učení novým dovednostem, gastro toulky. Tohle vše nám přináší určitý druh pozitivních emocí.
„Při mém prvním putování v pohoří Hajar, mezi Ománem a Emiráty, mě tehda moje dobrá známa Fatima zasvětila do Záhiru. Záhir představuje zkušenost, či zážitek, který se Vám vryje pod kůži. Jedná se o takový prožitek, na který nelze zapomenout. Slunce tehda pomalu zapadalo a dotýkalo se hladiny perského zálivu. S Fatimou jsem seděl a nehybně sledoval to nádherné představení, to kouzlo kolem nás. Z vesničky pod námi se k nám donášel hlas muezzina a dokresloval neopakovatelné atmosféře. V dálce před námi byla vidět nádherná vila s obrovskou zahradou. Fatima se mě potichu zeptala, zda si myslím, jestli ti lidé tam dole jsou opravdu šťastní. Nevěděl jsem. Fatima jen dodala. Podívej se okolo nás, dýchej a užívej si přítomný okamžik. Tohle je pravý Záhir. Byť tento zážitek se stal před několika lety, vzhled vily si vybavuji jen matně. Ale ten pocit, který jsem tehda zažil, mám v srdci uložen doteď.„
Pojďme se ale podívat na danou věc více z odborného hlediska. Lékař psychologie Thomas Gilovich se několik let zabýval vztahem mezi samotným pocitem štěstí a penězi. Svým výzkumem dospěl k názoru, že nejhorším nepřítelem štěstí je adaptace. Koupená věc nám ze začátku přináší pocit štěstí, radosti, ale postupem času si na ní zvykneme. Pocity okouzlení se vytratí, jako pára nad hrncem. Jelikož nově koupená moderní lednička je neustále před námi, začneme si na ni pomalu zvykat. Stane se součásti vybavení daného místa a jednoduše ztratí svou atraktivitu. Se zážitky a cestováním je to jinak. Byť dovolená skončí za týden, pocity z cest se stanou součástí i nás samotných.
I když naše věci milujeme a máme k nim určité pouto, tak v závěru nejsou naší životní součásti. To, kým jsme dnes, je celkovým výsledkem získaných zkušenosti během našeho života.
Pojďme si udělat menší test
Na co více si pamatujete? Na hračku, kterou jste si jako dítě přáli pod vánoční stromeček nebo na první dovolenou s rodiči? Když se sejdete s přáteli u stolu, na co si vzpomenete? Dám ruku do ohně, že to budou právě zmíněné zážitky z nezapomenutelných výletů, které Vám všem přivodí úsměv na tváří.
Tak na co stále čekáte? Vezměte své úspory, které jste si odkládali na novou ledničku a vydejte se objevovat nová místa. Staňte se „sběratelem“ Záhiru. Možná si říkáte, že teď není správná doba, vždyť v televizi říkali…. Jednoduše odbourejte všechny negativní vjemy kolem Vás a vydejte se napříč zážitkům. Uvidíte, že za pár let nebudete tohoto kroku litovat.
Autor: Ing. Marek Michalec
Úvodní fotografie: Pixabay.com
